Rok ohnivého koně

Ohnivý kůň – jen si ho představ! Bujnost, vlající hříva, horká krev klokotá v žilách a žene ho do trysku. Letošní rok nabízí spoustu energie a netoleruje stagnaci. Jak takového koně osedlat a mít kontrolu nad tím, kam vlastně doběhne? Zeptaly jsme se copywriterky a kartářky Hanky Beranové.

Hani, jaký bude rok 2026?

V letošním se roce se potkává čínská symbolika koně s naší numerologickou a tarotovou tradicí – letošek totiž zřejmě bude ukázkový jedničkový rok. Číslo 1 (2 + 0 + 2 + 6 = 10 → 1) poukazuje na dynamiku, pohyb vpřed a akci. V tarotu to odpovídá kartě Mág, konkrétně v Oshovkách pak přenádherné kartě Existence.

Takže rok 2026 nám slibuje energii a pohyb. Jestli jsme doteď měli pocit, že už vloni život zrychlil a my sotva stíháme, tak teď je zbytečné doufat ve zpomalení. Alespoň „tam venku“. Uvnitř v nás naopak můžeme udělat hodně proto, aby nás vnější energie neusmýkala. Začít můžeme třeba tím, že pustíme podružnosti a soustředíme se jen na to důležité.

To hodně záleží na tom, jak dobře ho máme osedlaného a jestli víme, kam vlastně chceme jet.
1. Dobře osedlaný kůň je metafora, jak moc se vyznáme samy v sobě. Jestli si třeba ještě nelžeme do kapsy, že za náš život můžou „oni“. Jestli rozeznáváme své strategie, jak získat lásku, pozornost, přijetí. A jak moc si uvědomujeme, kam nás zatím dovedly.

Můj milovaný Osho Zen Tarot nás učí, jak neskočit na lep svým starým programům, aka strategiím. Kdybych měla přínos Oshovek shrnout, tak nekompromisně, ale zároveň laskavě odhalují to, čím si škodíme. Hlavně když podléháme strachu, že pro lidi kolem nás nejsme přijatelní, když jsme autentičtí. Ukazují nám taky, jak k sobě i ke svým zraněním přistupovat se soucitem a láskou.

2. Směr, kterým koně řídíme, je naše vize. Někdo už ví, kam chce dojít, a jediné, co po něm rok 2026 chce, aby si své směřování držel a nenechal se rozptylovat. Letošek může nabídnout spousty lákadel, zdrojů levného dopaminu, odboček, na kterých se dosyta vyřádíme – a taky vyšťavíme. Takže, držme směr!

Ten, kdo ho teprve hledá, může začít uvědoměním, kam už rozhodně jít nechce. Když víme, co určitě nechceme, pomůže nám to volit z opačné škály. Možná to povede k rozchodům osobním i pracovním, k prasknutí starých vazeb a pout, v kterých už nám roky není dobře.

To zní náročně, co tedy můžeme udělat pro to, aby na nás energie roku 2026 nebyla moc?

Jednoduše o sobě vědět, cítit se. Ono se to snáz řekne, než udělá, ale zkuste si párkrát denně proskenovat tělo. Ne hlavu, ta by nás zabavila na libovolně dlouhou dobu, ale na minutku si fakt projít tělo.

• Uvědomit si, jestli dýchám pomalu, rychle, mělce, hluboce.
• Pak se podívat na impuls v těle – chce se mi zvednout, protáhnout, schoulit se do bezpečí, utéct?
• Tělesné pocity – kde mě to tlačí, studí, hřeje nebo svírá?
• Emoce – jsem smutná, naštvaná, cítím lásku, pohodu nebo je mi úzko?
I kdybyste udělali jen tu první věc (chvíli vědomě dýchali), už to vás vrátí zpátky na zem z té závratné rychlosti, na kterou dokáže naše hlava naskočit. I tak ale počítejme s tím, že věci se můžou dávat do pohybu dřív, než se cítíme připravení. Pak naše tělo může být to jediné pevné místo, ke kterému se vracíme, když nás unáší tornádo myšlenek, pocitů a energií.

Představte si třeba, že vaši osu tvoří pevná, nezlomitelná tyčka. Klidně si ji vizualizujte a v představě se jí chyťte. Dýchám, držím se tyčky, nechávám věci kolem sebe, ať se dějí. Není potřeba na všechno naskakovat (praktická rada obzvlášť pro rodiče puberťáků, využívám ji denně).

Existence je úžasná karta. Vlastně dokonale popisuje stav, z kterého je výhodné do nového roku vstupovat. Představ si, že sedíš sama, bez jakýchkoli masek, strategií a předstírání, tváří v tvář celému Vesmíru.

A Vesmír je z tebe nadšený! Jsi přesně taková, jakou si tě přál, jakou tě potřebuje. Nemusíš na sobě měnit vůbec nic, nic nemusíš skrývat ani vylepšovat. A stejně jsi milovaná, obdivovaná, Vesmír nadšeně tleská rukama nad tím zázrakem, kterým jsi.

Zavři oči a prociť si to. Jaké to je, když jsi sama sebou, se všemi slabostmi, obavami, ale i nadšením a dary, a Existence tě miluje, respektuje a ctí.

Zapamatuj si to pro chvíle, kdy se ti nedaří. I tehdy, kdy je všechno černé a ty bys nejraději chodila kanály, tě Vesmír miluje. A právě tehdy! Jsi přesně ten pravý kousek do skládačky, bez kterého by Existence nebyla úplná. Všechny tvoje vlastnosti tady mají své místo a slouží svému účelu – kdybys měla takový nadhled, jaký má Vesmír, nemohla bys to nevidět.

A teď jsi představ, že jsi jeho prodlouženou rukou. Jemně se sama sebe dotkni, opravdu fyzicky, zavři si oči a pohlaď se, s láskou, úctou, přijetím. I na místech, která se ti možná nezdají dokonalá.

Obejmi se rukama kolem ramen, zaboř si nos do voňavé kůže a jestli se ti chce plakat, plakej. I tvoje slzy jsou tu vítané – nech je, ať tě léčí.

Ano. Přeju si, abychom se na sebe v sezení i mimo něj dokázaly podívat s láskou a soucitem, ať jsou okolnosti jakékoli. Málokdo z nás měl tak úžasný start, aby nebylo co opravovat. Ale nemusíme se uopravovat k smrti!

Proto své klienty vedu k sebelásce, respektu ke svým hranicím a k upřímnosti – vyplatí se pravdivě komunikovat se sebou i druhými dřív, než je toho moc. Prostě je lepší zvedat pokličku pravidelně, než riskovat výbuch papiňáku (nemoc, nesmiřitelná hádka, věci, kterých později litujeme).

Důležité je uvědomit si, pro co se rozhoduju. Nerozhodnout se je totiž taky rozhodnutí – a když rezignujeme na vládu nad svým životem, předáváme otěže do rukou těm druhým (a pak si na ně ještě stěžujeme). A jsme zase zpátky u letošního ohnivého koně, kdo řídí toho našeho? Když nepojedeme vědomě, povleče nás to.

Rozhodně tomu věřím, a to neznamená, že musíme mít jasno hned v lednu. Nakonec, Číňané svému novému roku říkají Svátek jara a slaví ho od 17. února do 3. března, a my můžeme semínka toho našeho zasévat celé předjaří, v souladu s počínajícím zemědělským cyklem.

Kdo začal v předchozích letech, má to možná snazší, ale každý má svůj správný čas. Já třeba chodím pravidelně na terapii i na supervize – nechci se jako kartářka nechat strhnout nějakým ezo-megalomanstvím a moji učitelé mě drží nohama pevně na zemi.

Koncem loňského roku jsem konečně vydala kurz vykládání Oshovek, aby se sebou mohl samostatně pracovat každý. I ti, které to ke kartářce nebo jiným průvodcům netáhne. Karty nejsou spirituální ozdoba na poličku. Krom toho, že je to vždycky lepší než prokrastinace na mobilu (něco o ní vím!), má vykládání doma a ladění se na archetypy skryté v kartách spoustu benefitů. Oshovky jsou totiž ohromně transformační balíček a staré dobré sebepoznání se vyplácí vždycky – a ani v roce 2026 to nebude jinak.

O midisukni v odstínu Mint Garden Queen říkám, že ji mám místo montérek, objezdila se mnou spoustu seminářů, strávila jsem v ní celé loňské léto a teď v zimě ji nosím jako druhou vrstvu přes široké džíny. Vůbec mám hodně ráda vrstvení, a tak si z různobarevných Pachatílek a triček dělám takovou třívrstvou stavebnici, nejradši mám tričko Keira s ¾ rukávem v barvě Plum.

Naposledy jsem si přijela pro další midisukni, protože mi ta délka ohromně vyhovuje, a odjela ve fialových kalhotách Carolina. Jsou to takové moje oblíbené „tepláčky“, pracuju v nich u počítače, výletím, můžu se v nich klidně i přecpat a pořád mi jsou fajn. Těším se, že si na jaře pořídím další barvy, protože se vážně osvědčily.

Medailonek:
Hanka Beranová vládne slovem – je copywriterka a kartářka, kterou nezajímá budoucnost. Milují ji (nejen) podnikatelky, protože jim píše skvělé weby, které prodávají. A když se potřebují podívat pod povrch, osobně i v byznyse, sáhne po kartách.
https://www.youtube.com/watch?v=MUFzflB1FeE&t=2s
www.hankaberanova.cz